Děkuji moc Ivě. Terapie mne vyléčila z mých nutkavých a neustálých myšlenek na mého ex. Je to už mnoho let, ale stále jsem na něj nedokázala přestat myslet. Nyní je to měsíc po terapii a já se svým bývalým už vůbec nezaobírám. Je to nádhera!
Já se zase směju, má chuť dělat, to co mne baví. Dokážu si konečně uspořádat priority, ikdyž toho mám hodně. Dokonce jsem se přihlásila na bříšní tance. Díky, Ivo.
Jak moc mne vytáčela moje dcera. To bylo neskutečné! Teď? Vím, je to puberťák, ale beru ji nějak s nadhledem. Manžel se mne při večeři ptal, co se mi stalo, že už tak nevyšiluji. Dokonce za mnou sama přišla a chtěla se mnou něco probrat. S mámou? :-) Jsem šťastná!
Metoda RUŠ mě pomohla překonat tíživé trauma, spojené s mým nedávným potratem. Už se za to neviním, v hlavě mi už neběží ten nekonečný film, co jsem měla udělat jinak. Těším se na miminko. Jsem v klidu.
Měla jsem v hlavě velké bloky související s Rusy, jejich okupací u nás, strašně mě štvali, do života mi to přinášelo neskutečné příhody a vztahy, ze kterých mi šla hlava kolem. Jako kdyby mě vesmír testoval, co jsem s nimi řešila. Vše vygradovalo začátkem války na Ukrajině. Úplně jsem se zhroutila, měla jsem velké strachy o své děti, o nás. Dva dni jsem brečela. Bála se. Po terapii vše zmizelo. Z Putina strach nemám, z války také ne, mám nadhled, dokáži se bavit s Rusy, bez předsudků a nepříjemných pocitů. Je to velká úleva. Ještě že jsem na terapii přišla.
Nedokázala jsem se smířit se smrtí své maminky. Věděla jsem, že jí potřebuji, stýskalo se mi po ní. Mé pocity, že jsem na všechno už sama, byly úporné. Jsem vděčná, že už to v hlavě nežiji. Na maminku moc vzpomínám, ale ty trýzniví strašáci v hlavě jsou pryč. Cítím, že to bez ní zvládnu.
Díky Ivě vím, co zdravého jíst, čeho se vyvarovat, jaké špatné návyky jsem ve stravě dělala. Byla jsem překvapená, kolik sacharidů jsem za den snědla, hlavně těch neprospěšných. Největší problém byl, když jsem si řešila svého cukrového démona, nedokázala jsem si představit každodenní kávu bez zákusku. Ale ono to jde. Mám už vychytávky, co mít připravené, co si dát, když na mne chutě přijdou. Vím, že když si dám tu správnou snídani, únava se nedostaví. Naučila jsem se s celou rodinou těšit se na nová zdravá jídla. Některé nové návyky šly pomalu, některé rychleji, nyní nastavuji pohyb jako svoji novou rutinu. Procházky jsou fajn, ráda bych začala pravidelně cvičit! Pro mne priorita číslo jedna. Vím, že to dám.